to Hans78: Londýnská emise vznikla na popud československé exilové vlády a měla sloužit jako oběživo po skončení války. Poukázky 1944 používala Rudá armáda při osvobozování východu naší republiky. Platila jimi své armádní výdaje a jako žold vojákům.
Po skončení války bylo třeba konsolidovat měnu a zamezit oběhu nejrůznějších znehodnocených válečných měn z okolních států. Československá vláda však neměla kontrolu nad přílivem poukázek 1944, kterými stále platila Rudá armáda a nepřímo tak vykupovala osvobozená území nejen naší vlasti ale i ostatních států budoucího východního bloku. Československá vláda se tedy rozhodla slovenské peníze a korunové poukázky okolkovat a tím dostat pod kontrolu jejich obíhající množství na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Po silném protestu velitelství Rudé armády kolkování ztratilo smysl a nadále platily jak kolkované, tak i nekolkované poukázky, nyní již i v Českých zemích. Tyto vynucené zásahy do oběhu ukončila až měnová reforma ke konci roku 1945.
Vyčerpávajícím způsobem je vše popsáno v knize "Starosti s papírovými penězi ČSR za II. světové války" od Miroslava Mixy 1.a 2. díl, která se dá běžně sehnat na Aukru.
Díky za info. Myslel jsem si,že se tiskly dvě měny zbytečně. Knihy již mám objednané 😎
Mám I.vydání 20 B – 322 791 a II. vydání 05 C – 718 804, ale jaksi nemohu z těch dvou bankovek vyčíst v čem jsou si odlišné když je to první a druhé vydání. U jiných vydání poznám,zda tam nemají nějaký ochranný prvek navíc či podpis guvernéra atd.,ale u těchto dvou vydání nic nerozeznám. Jedná se jenom o žlutější papír u druhého vydání?
Zdravím. 1 a 2 vydání u těchto bankovek / 1000 Kčs 16.5.1945 / je rozlišeno vodoznakem. s. B má vodoznask 3 a s. C vodoznak 4. Takže všechny s. A + B mají vodoznak 3 a ostatní série / C,D a E / mají vodoznak 4.
To máte pravdu. Rozdíly tam jsou, jen jsem nepochopil co bylo myšleno 3 a 4.
Tehdy jsem na to asi špatně koukal,že jsem si toho rozdílu nevšiml. Děkuji.
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.